Megality v Čechách
Megality jsou starobylé kamenné stavby, postavené z často velmi rozměrných, jen hrubě opracovaných kamenných bloků, jež mohou mít podobu jednoduchých, samostatných kamenů, či složitých kamenných struktur. Při pomyšlení na megality myslíme spíše na ty, které se stavěly v době pravěku, avšak takovéto stavby se konstruují i v moderní době, a pokud se staví se stejnou péčí a umem, jakou jim poskytli naši pravěcí předkové, mají stejný význam jako ty, které jsou staré několik tisíc let.
Na světě existuje mnoho různých megalitických staveb, nejvíce jich najdeme na britských ostrovech a ve Francii, ale vyskytují se po celém světě. My se v dnešní hodině podíváme na megality, které můžeme najít na českém území. Mnoho jich nemáme, a u většiny z nich si ani nejsme jisti, zda se jedná o skutečné megality, ale několik zajímavých kousků se na našem území přece jen nachází. Než se do toho ale pustíme, povíme si ještě něco o megalitech obecně.
Základem všech megalitů je menhir, kterému se v angličtině také říká “standing stone” tedy stojící kámen. Tyto kameny mohou stát samostatně, ale spíše je vídáme jako součást nějakého většího celku. Příkladem mohou být např. kamenné řady, tedy menhiry postavené tak aby tvořily přímou linii. Asi nejznámějším příkladem můžeme uvést francouzský Carnac, který je známý svými řadami s několika tisícovkami menhirů, o nichž nikdo dodnes neví, k čemu vlastně měly sloužit.
Další možností, jak dát menhiry dohromady, je postavit je do kruhu. Existují přitom dva typy megalitických kruhů, které se lidem občas pletou. První je tzv. kromlech, což je právě onen jednoduchý kruh postavený z menhirů. Většina kamenných kruhů v Anglii jsou kromlechy, ovšem mnozí totéž tvrdí i o Stonehenge, to se ale pletou. Stonehenge je tzv. henge, a to proto, že má narozdíl od kromlechů kromě kamenného kruhu ještě pěkný příkop a obranný val.
V Čechách moc kamenných kruhů není, a jestli ano, moc toho z nich nezbylo. Zmíníme si jen jeden novodobý kamenný kruh, který se nachází v jižních Čechách u vesničky Holašovice. Někteří z vás možná víte, že Holašovice jsou zvláštní už tím, že jsou na seznamu UNESCO pro svou unikátní architekturu, avšak kromě toho zde za vesnicí v roce 2008 vyrostl tzv. Holašovický kromlech, kruh z celkem 25 kamenů, kam se lidí sjíždějí kvůli meditacím a načerpávání pozitivní energie.
Areál Holašovického kruhu je docela rozlehlý a je to pěkné místo, které bych vám skutečně doporučila k návštěvě. Kromě kamenného kruhu zde najdete i několik menhirů a také jeden dolmen. V takovýchto stavbách se ukládala těla zemřelých válečníků a významných lidí. Později se pak dolmeny staly základem pro tzv. chodbové hroby, neboli mohyly, jako je např. ta asi nejznámější mohyla na světě, Newgrange. Jednalo se v podstatě o dolmen, kolem nějž byla navršena zemina, aby byli pohřbení lidé uvnitř ještě lépe chránění.
Kamenný pastýř je společně s Kounovskými řadami nejznámějším českým megalitem. Kamenný pastýř je menhir, který se nachází za obcí Klobuky poblíž Slaného. Je to nejvyšší menhir v Česku, jeho nadzemní část je vysoká asi 3,5 metru, dalších 70 cm se nachází pod zemí.
Stáří kamene se nám nepodařilo zatím přesně určit, máme ale důkazy o tom, že kámen byl zcela určitě vztyčen uměle, mohlo by tedy jít o skutečně původní pravěký menhir. Odhaduje se, že k jeho vztyčení mohlo dojít v období, kdy na českém území žil keltský kmen tzv. Bójů.
První zmínky o kameni však pochází až z 18. století, kdy je poprvé zanesen na mapě. V kronikách vesnice Klobuky se o něm poprvé existuje zápis v roce 1852, kdy byl menhir údajně vyvrácen silnou bouří, a místní ho museli na místě znovu vztyčit.
Ke Kamennému pastýři se váže několik zajímavých legend, jednak už k jeho samotnému názvu. Poblíž většího kamene se totiž našlo několik menších, které tvoří pastýřovo tzv. stádo, podle pověsti se jednalo o pasáčka, který zde na planině pásl ovce, a čarodějnice ho i s nimi proměnila v kámen. Možná, že kdysi dávno tvořily kolem kamene kruh, ovšem dnes už je tu nenajdete. Třebaže Kamenný pastýř mohl zůstat, menší kameny byly kvůli orbě na okolních polích odstraněny.
Co je na Kamenném pastýři velice zajímavé, je jeho souvislost s horou Říp. V dávných dobách byla hora Říp pro Kelty velice významným bodem v krajině, a za jasného počasí můžete špičku tohoto vrcholu zahlédnout i od Kamenného pastýře. Zároveň s tím bylo zjištěno, že ve dnech 30. dubna a 13. srpna, což jsou dny označující dva významné keltské svátky Beltain a Lugnasad, je možné od Kamenného pastýře pozorovat východ slunce přímo nad vrcholkem hory.
Z toho vidíme že poloha Kamenného pastýře zřejmě nebyla zvolena náhodně a tudíž musel mít pro své stavitele nějaký hlubší význam. Mnozí lidé, kteří k němu zavítají tvrdí, že vyzařuje jakousi energii, a to energii velice pozitivní, která napomáhá duševnímu, i fyzickému zdraví. Tato skutečnost by mohla souviset s jen několik kilometrů vzdáleným Panenským Týncem, kde se nacházejí ruiny středověkého nedostavěného chrámu, jež měl být postaven na místě, kde se takováto pozitivní energie soustřeďuje.
Nejznámější pověst o Kamenném pastýři říká, že pokaždé, když v Klobukách odbije kostelní zvon, posune se kámen o nepatrný kousek blíže kostelu. Pokud by snad Kamenný pastýř někdy dosáhl kostelní zdi, má údajně nastat konec světa. Konec světa naštěstí nehrozí, protože zároveň s tím platí to, že jakmile zazvoní zvon v protějších Kokovicích, vrátí se kámen zase o krůček zpět. Takže prozatím je svět nejspíš v bezpečí.
Nyní se podíváme na Kounovské řady. Kounovské kamenné řady patří k nejznámějším českým záhadám. Nacházejí se nedaleko města Rakovník, na kopci poblíž vesnice Kounov. Dnes se celá lokalita nachází v lese, ale odhaduje, že dříve zde pravděpodobně stromy nebyly, a kamenné řady se nacházely na planině.
Je smutné, že stejně tak jako mnoho dalších megalitů i kounovské řady se staly obětí rozsáhlého rozebírání kamenů jako stavebního materiálu, a tak se může dnešní vzhled tohoto místa jevit poněkud chudě, kdysi dávno však součástí řad možná byly velké menhiry i kamenné kruhy.
V současné době je tato megalitická památka tvořena celkem 14 kamennými řadami s něco přes 2000 kamenů. Byla objevena v roce 1934 a od té doby je naštěstí chráněná. Jednotlivé řady jsou od sebe nepravidelně vzdálené, a asi uprostřed je přetíná lesní cesta. Kameny vytvořené ke stavbě řad jsou tvořeny křemencovou horninou, která se tomto kopci nevyskytuje, což znamená, že tyto kameny jsem musela být přeneseny z jiného místa. Je tedy otázkou, proč se s tolika kameny někdo do kopce vláčel.
Dnes nejčastější přijímaná teorie je ta, že se, tak jako u mnoha dalších megalitických staveb, jednalo o jakýsi astronomický kalendář. Všechny řady jsou orientovány přesně severojižním směrem. Jejich součástí jsou i dodnes dochované dva větší balvany, které nazýváme jako Pegas a Gibon. Tyto dva kameny se nacházejí na opačných koncích řad a jejich spojnice označuje směr ve kterém slunce vychází během letního a zimního slunovratu.
Zajímavým faktem je i to, že kamenné řady u Kounova nejsou jediné. Další, mnohem méně zachovalé, najdeme u nedaleké vesnice Nečemice, a ještě o kousek dál u vesnice Kluček. Také blízký vrch zvaný Špičák, který se nachází severně od Kounova, se také megality jen hemží. Byly objeveny teprve nedávno, zahrabané v zemi, a od té doby zde probíhají práce k obnově lokality. Je tedy zřejmé, že tato oblast kdysi musela mít nějaký větší megalitický význam.
Tím jsme si tedy pověděli o dvou nejzajímavějších kamenných památkách na českém území. Pravdou ale je, že kamenů a potenciálních megalitů se na tomto území nachází mnoho. Jsou většinou nalézány na místech, jež kdysi nejspíš vypadaly úplně jinak než dnes, rozvalené, schované pod zeminou, a tak je bohužel velmi těžké zjistit, které z nich jsou původní, a které jsou možná jen výtvorem přírody. Pojďme si tedy udělat ještě zmínit několik zajímavých objektů, jež jsou nebo by mohly případně býti megalitickými výtvory.
Velice zajímavý je jediný pravděpodobně skutečně původní menhir na území Prahy, kterému se přezdívá Zkamenělý slouha. Dříve stával volně v polích, dnes je součástí zástavby v pražských Dolních Chabrech, kam se za pár minut dostanete hromadnou dopravou od stanice metra Kobylisy. Byl vztyčen zhruba před 6000 lety a pravděpodobně sem byl přemístěn z nedalekého vrchu Ládví. V zahradě přilehlého domu se nachází dva další kameny, které byly nalezeny poblíž toho prvního. I tento kámen údajně vyzařuje značně pozitivní energii.
Na českém území bylo také nalezeno několik území s pravěkými mohylami. Mně např. zaujala mohyla, jež byla objevena v roce 1994 v Nymburku. Jedná se o mužský hrob pocházející z období asi 3600 př. n. l. Aby byla památka v bezpečí před vnějšími vlivy a zároveň byla přístupná veřejnosti, byl kolem ní v roce 2013 zbudován jakýsi “pavilón”, do něhož je možné nahlédnout a prohlédnout si otevřenou hrobku.
Zajímavých je pak i několik potenciálních dolmenů, jako je např. tzv. Myslkovský dolmen. Ten se nachází hluboko v lesích nedaleko vesnice Myslkov poblíž Tábora. Není jisté, zda se jedná o megalitickou stavbu, pokud není přírodního původu, pravděpodobně jde o skupinu kamenů, na níž někdo pouze položil stropní kámen, a ta pak byla využívána jako dolmen. Nedaleko tohoto dolmenu se nachází i tzv. obětní kámen, jež byl kdysi zřejmě používaný k provádění rituálů.